O starobulharském titul BAT

 

Ivan Tanev Ivanov

 

http://protobulgarians.com

Stránka o Prabulharech, jazyce, původu, dějinách a náboženství ve statích, knihách a hudbě     

             

Překlad Nikolaj Nikolov - http://www.nikolov.sou-stravovani.cz

 

Mnoho badatelů věnuje pozornost okolnosti, že jméno panovníka Bezmer Bat Bajan je uvedeno souběžně s jeho osobním jménem Bajan, je zde přítomno označení bat, přičemž do něj vkládají stejný smysl jaký má soudobé bulharské příbuzenské slovo bati, bačo, batju ve významu starší bratr [ , . III. . . . . 2004. str. 14]. Později se však objevila svědectví, že toto slovo bat doprovází i jména dalších dvou bulharských panovníků před Bat Bajanem. V knize [. . , 3. . , . . , . . . . . . . 2006] jsou první bulharští panovníci Organa i Kubrat označováni jako Bat Organa a Bat Kubrat. To se zakládá na nálezech prstenů těchto panovníků, na nichž je jasně vyznačena hodnost Bat. Například na třetím zlatém prstenu, nalezeném v pokladu u obce Malaja Pereščepina je možné číst batorganu patricij, tj. prsten Bat Organa patricie [ , . III. . . . . 2004. str. 14]. Společně s Bat Bajanem, se tak setkáváme již se třetím po sobě jdoucím panovníkem, nazývaným stejným způsobem. Toto nám dovoluje předpokládat, že označení Bat v těchto jménech je panovnickým titulem u Prabulharů z doby Starého Velkého Bulharska nejedná se tedy o příbuzenské označení.

 

Stejné slovo nebo titul u raných Bulharů je zmiňován i velikým bavorským letopiscem Aventinem ze 16. století. [Karl Fritcler O společném původu Bavorů a Bulharů v části z knihy Die Herkunft der deutschen Volkstämme (O původu germánských kmenů), vytisk z roku 1923 tiskárnou H. Bauer ve městě Marburg.  Podle tohoto zdroje se část raných Bulharů v rozsahu čtyř rodů, přesídlila ze severních sklonů Kavkazu k Dunaji. Kolem roku 487 se zde střetávají s Ostrogóty a usídlují se východně od řeky Tisy. Jméno jejich panovníka bylo Bato (Batho). V podstatě jde o titul panovníka a ne o jeho jméno.

 

Historické stopy tohoto panovnického titulu existují i v pozdějším Dunajském a Povolžském Bulharsku. V knize Bachši Imana [ . . . 1, , 2001] je užíváno volžsko-bulharské slovo batavil označující veliký stan, štáb vrchního velení. Na základě tohoto slovo autor knihy připouští, že u povolžských Bulharů existoval titul BAT ve významu veliký, mohutný, kníže, panovník, car. Bohužel mnoho údajů této knihy vyvolává opodstatněnou kritiku a pochybnosti, jakož i seriozní základ pro domněnku, že je v knize obsaženo mnoho autorským výmyslů a obratů. Nezávisle na tom, předpoklad, že v hodnosti batavil se nachází i pozůstatek raného bulharského titulu byl posuzován profesorem Ivanem Dobrevem [, . . Vydav. . 2005, str. 211-212], který uzavírá, že pokud u Povolžských Bulharů existoval podobný titul, musel pocházet z dávného indo-íránského slova PATI, PADI, které označuje veliký, hospodář, panovník, vůdce a ochránce. Podle tohoto autora je íránské slovo pati užíváno i u dalších staro íránských titulů: avestinsky paiti hospodář, vůdce; staroíránské paitis pán a xsaqra-pati panovník země; spada-padi velící armádě; gardupati náčelník otroků; dizpat náčelník velnosti; baktrijské slovo asbarobido náčelník kavalerie a zenobido náčelník arsenálu, mogbad partský titul hlavní mág a další.

 

Slovo BAT je obsaženo u ve jménech raných panovníků Volžského Bulharska: Bat Ukeg, Bat Utjag, Bata Džun a dalších. Strom života u povolžských Bulharů se nazývá Bat Terek (doslovně veliká kláda, z perského slova daracht- dřevo) [. . . . . . . . 2001. str. 265-272].

Daleko více stop tohoto titulu však nacházíme u Dunajských Bulharů. Asparuch (682-700) nebyl oficiálně titulován hodností BAT, protože mu již tento titul nepříslušel. Tento titul si ponechal jeho starší bratr Bat Bajan, který po čtyři roky po sobě samostatně vládl, než se podřídil Chazarům, kteří jej o tento titul připravili a s ním i ostatní Bulhary.

 

Byzantinci nazývají Asparucha a po něj jdoucí následníky z hlavního panovnického roku Dulo titulem ARCHONT vladyka, velitel. Jedná se o byzantský titul panovníka střední úrovně, užívaný ve vztahu k panovníkům barbarských národů. Existují i údaje o tom, že lid pokračoval nazývat svého panovníka Asparucha titulem bat byť neoficiálně. Například Anonymní bulharský apokryf z 9. století  [ . . . Sofia. 1983, str. 47-50], je Asparuch nazýván třemi jmény Isperich, Ispor a Batoj. Otec Pajsij ve svém díle Istoria slovenobolgarskaja také nazývá Asparucha jménem Batoja, a zcela identický text se nachází u duchovního Spiridona [i . 1792 I. . . . Vydal . . Sofia. Tiskárna  . . i. 1900., str. 33] Ve kterém je Asparuch nazýván Batuja, kníže bulharský, syn Orbatů (obrů Avarů ??? ). Jména Asparuch (Blyštící se jezdec na koni),  Isperich (Blahorodný, čistý) a Ispor (v podstatě Espor orel) jsou slova zcela íránská. Jmenovaná označení Batoja, Batoj, Batuja mohou pocházet z výše uvedeného panovnického titulu bat náleží předchůdcům Asparucha ze Starého Velkého Bulharska, které si lid ponechal v užívání po určitou dobu silou historické tradice.

 

Exituje předpoklad, že soudobý bulharský toponym Karnobat (město) je založen na svém raně středověkém původu a je spojován s velkým vítězstvím Kána Kruma (Karana, Karno, Karnota) nad byzantskými vojsky u blízkého Vrbišského průchodu. V tomto toponymu se jasně odděluje jméno Krum (Karno) a již uváděný titul bat, což dokazuje, že alespoň mezi lidem je Krum také neoficiálně titulován tímto titulem.

 

To že bulharští panovníci nosili íránské (středo-perské) tituly bat podle původu je přirozené a pochopitelné, pro převládající íránský charakter národa a podtržením persko-partských tradic a vazeb panovnického dvora ve Starém Velkém Bulharsku. Je zajímavé i to, že někteří ranně maďarští panovníci ze stejného regionu také užívali tento titul. Takovým je i maďarský kníže z roku 820 Julaj-Bat (Dulo-bat?), panovník maďarského kmenového svazu z oblasti Etelkuzu, tj. oblasti mezi řekami Volhou a Dněprem [ . . . Vydav. . 2005, str. 197]. Podle I. Dobreva, dokonce jméno Arpád jednoho z pozdějších maďarským panovníků a zakladatele soudobého Maďarska můžeme vidět tento titul (Ar-muž a pad=bat). Je těžké připustit, že panovníci ugrofinského národa Maďarů budou přejímat tento titul přímo od Peršanů nebo Partů. Je spíše pravděpodobné, že maďarský kmenový svaz vytvořený na části území Starého Velkého Bulharska přejal některé tradice předešlého bulharského státu a také názvy funkcí a panovnický titul pro samotnou ideu státnosti.

 

Obr. 1 Zobrazení panovníka Sama. Znojemská rotunda (1019-1034). Snímek v ultrafialovém světle. Povšimněte si šesticípé hvězdy na štítě, jde o symbol panovnické moci, dané od boha, charakteristické pro panovníky Sumeru, Asýrie a Babylonu. Stejná hvězda je vidět i na pečeti kana Tervela.

 

Jiným příkladem užívání titulu bat je Sambat, hypotetického bratra Kubrata, panovníka který po krátkou dobu utvořil státní útvar na západě od Starého Velkého Bulharska. Tento je popsán ve výše jmenovaném letopise Dějiny Džagfaru [ , . 1993, -1994 -1997 . . . : . . . , . . ., 062460, , ]. Tato zmínka je v souladu s existujícím útvarem ve stejné době a na stejném místě panování Sáma v mnohonárodnostním útvaru (626-658), který současní Češi označují za počátek české státnosti. V tzv. Královédvorském rukopise z roku 1818 je první český panovník nazýván Zaboj, což je považováno za jinou další podobu pro Sáma. Sámo a Zaboj jsou jména blízká podobě Sambat nebo také Bat Sam. Ke škodě věci byl později Královédvorský rukopis označen za falzum, které však nevylučuje některé jeho údaje pro jejich historickou objektivitu.

 

Jediný (západní) dokument, ve kterém je popisován Sámo je kronika Fredegárova z roku 660. Ve které je Sámo prezentován (ne zcela věrohodně a důsledně) jako obyvatel zatím neznámého franckého města (oblasti) Senon. I tato kronika si protiřečí. Z počátku je Sámo obchodníkem se slovanskými otroky a místo, aby byl zabit těmito otroky, stává se jejich vůdcem; jako ranně středověký francký křesťan nečiní žádné pokusy o pokřtění svého obyvatelstva; má 12 žen a 30 dětí. Na jeho zobrazení na stěně moravské rotundy obr. 1 chybí jakékoliv křesťanské symboly, místo nich je zde umístěna šesticípá hvězda starý mezopotamský symbol nejvyšší moci, užívaný i pozdějším Kanem Tervelem. Je zde i velký počet neodpovídajích toponymů. To vše nás vede k vysoké ostražitosti ke každému z tvrzení Fredegára i ve vztahu k původu samotného Sáma. Samotné jméno Sámo je přesvědčivě íránského původu (sám, samotný, svůj), může být také přezdívkou, jakými jsou i jména mnoha prabulharských panovníků té doby: Kurt-Kubrat, Bajan-Bezmer, Asparuch-Espor a další.

 

Nepřímým důkazem, že BAT hodnost označovala panovníka-samovládce-cara je věkovitá národní tradice carského Ruska, ruský car císař je nazýván výrazem Batjuška. Je očividné, že základem tohoto slova je BAT a že význam panovník-samovládce je přejatá hodnost ze středověkého Bulharska spolu s křesťanstvím, cyrilicí, knižní tvorbou a oficiálním starobulharským (církevně-slovanským) jazykem.

 

Historické příklady nám ukazují, že slovo bat označuje panovnický titul? Ano a to z oblasti, ze které podle íránské hypotézy pocházejí Prabulhaři. Východně od dnešního pohoří Pamír (dávné označení Belur) dnes žije indoíránský Kcho (Kho). V jazyce tohoto národa nalézáme mnoho paralel se slovy tvořící vnitřní neměnné jádro bulharského slovníku. Například:

Tat - otec, porovnej s TATI

Mosh - muž, manžel

Kay  - starší sestra, porovnej Kaka

Nan matka, porovnej s Nana

pech hořící, porovnej s pec

Pushi kočka

Riphe vstaň, vyskoč
Ishperu - Bílý, čistý, čestný. Porovnej s variantou Isperich osobní jméno Espor, Asparuch

But -  obuv

Chaqu nůž

Khodba svatební průvod

Pazhal pasáček

Kumoru, Kimeri  - děvče, žena z mytologie

 

Je jasné, že tento jazyk nachází dalekou podobu s bulharštinou a vysvětluje to spojovací článek s jazykem Prabulharů. Nejdůležitějším v tomto případě je, že v tomto jazyce slovo bacho (bača) označuje krále (king), císaře, a bachan králové, císařové. Toto je přesně titul, který nosili první bulharští panovníci bat Organ, bat Kubrat i bat Bajan, jakož i panovníci čtyř bulharských národů, kteří vedli bitvu s Ostrogóty u Řeky Tisy.

 

Na závěr výše uvedené přímé i nepřímé údaje podepírají předpoklad, že ranní Bulhaři užívali panovnický titul BAT, který je východně íránského původu.

 
Použitá literatura:
1. , .,   , Sofia, 1985, str. 95
2.  .,      , Sofia, 1999
3.  .,   ..., Sofia, 1998
4. , ., .    , Sofia, 1991
5. , .,      , . , Sofia, 1997, str. 85 - 88
6. , , , Sofia, 1981
 
 
Přeložil:
N. B. Nikolov 
15. 10. 2010
Karlovy Vary
 
souběžně na http://www.sarakt.eu