Kde jsou Makedonci ?

 

Ivan Papukčiev - 31. 08. 2007

 

http://protobulgarians.com

Stránka o Prabulharech, jazyce, původu, dějinách a náboženství ve statích, knihách a hudbě

 

Překlad Nikolaj Nikolov - http://www.nikolov.sou-stravovani.cz

 

 

Když se vedou se spory o Makedoncích je nutno je posuzovat na základě autentických dokumentů. Předkládám Vaší pozornosti jeden takový dokument.

 

Vlastním zachovanou barevnou mapu Východní Evropy a Západní Asie vydané v příloze francouzských novin Le Matin ze 17. března 1919 (obr. 1). Protože Dohoda z New Yorku je podepsána 27. listopadu 1919 a tzv. „Makedonský problém“ byl aktuálním již  v té době. Válka skončila a bude nutno vypořádat vzájemné vztahy mezi vítězi a poraženými. Na mapě je zvýrazněno třetí vydání : „ troisieme édition“, kdy francouzský čtenář již vykoupil předešlá dvě vydání této mapy a vydavatelství novin Le Matin vydává ještě jedno třetí. Je zřejmé, že zájem o problém existoval!

 

 

Obr. 1 Barevná mapa východní Evropy a západní Asie v příloze francouzských novin „Le Matin“ ze 17. března 1919.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámka pod čarou:

1. Němci, Češi, Poláci, Italové, Maďaři, Slováci, Slovinci, Srbo-Chorvaté, Rumuni, Bulhaři, Řekové, Albánci, Lotyši, Litevci, Estonci, Finové,

Bělorusové, Ukrajinci, Turci, Arméni, Syřané, Arabové, Kurdové, Peršané, Asyrijci, Tataři, Gruzíni, Kavkazští horalé, Kalmykové, Kirgizové a Uzbekové, Osetinci.

 

Poznámka překladatele nad rámec překladu:

Výše uvedená mapa zachycuje prostory obývané Tatary na Krymu, v podhůří Kavkazu a přímo na Kavkaze v době před jejich násilnou deportací ve 40. letech min.v době Stalinských čistek století. Podle statistik dochovaných v bývalém Sovětském svaze jedna třetina deportovaných Tatarů se hlásila k národnosti Bulharské.

 

V záhlaví noviny píší: „Le Matin“ dnes publikuje mapu jednatřiceti ras (ve smyslu „národností“ pozn. překladatele) z východní Evropy a západní Asie kdy zvýrazňuje jejich osvobození. Pokud si někdo přeje studovat tento problém, je nutno předestřít složitost hledání jeho řešení je nutno mít na očích tuto mapu  pondělí 17. března 1919.

 

Bez pochyby otázky poválečných vztahů jsou předmětem zájmu celé Evropy a zejména i Francie. Na mapě jsou v rozdílných barvách a pruzích označena místa obydlená 31 národnostmi.

 

Nás zajímá kdo v té době žil na Balkánském poloostrově. Jsou to Rumuni, Srbové, Chorvaté, Albánci, Bulhaři, Řekové a Turci. Při pohledu na území bulharského osídlení od Černého moře na východě do Albánie na západě. Pravdou je, že od Deliormy až k pohoří Rodopy (oblast Krdžali) jsou Turci. Je to tak! Severozápadně od Sofie bylo i málo Srbo-Chorvatů. Je možné vést spory o tom co je zde psáno (vyznačeno). Otázkou je kde jsou Makedonci: Ve zvýrazněných plochách taková rasa není. Nebo noviny Le Matin nemají ujasněné (o čemž pochybuji I.P.), nebo Francouzi nepovažují zde žijící občany v oblasti Makedonie za jinou „rasu“, ale za Bulhary.

 

Je těžké si pomyslet, že Francouzi se zde staví ve prospěch Bulharska. Jsou vojenskými protivníky ve válce a nejsou k Bulharům kladně naladěni. Je tomu tak. Válka! A právě i přes “normálně“ negativní postoj k nám si nedovolují měnit historické skutečnosti Balkánského poloostrova. V té době zde ještě neexistovala taková „rasa“ – Makedonci kromě Bulharů. Kdo zamítá tento fakt neguje historii a uráží Francouze. Je zřejmé, že se „Makedonci“ zde objevují později až po roce 1936.